Činnost, která je s dnešní fotografií spjata jako temná komora z dob foťáků na kinofilm. Jen má náznak jisté pachutě příliš mnoho úprav, popřípadě tak zvaných „instafiltrů“ Dnes se podíváme na post processing, jak ho dělám já.

Když jsem si koupil svůj první foťák, tak jsem fotil kde co a post processing jsem kompletně ignoroval. Měl jsem totiž představu, že se vše pouze „photoshopuje“ a na to jsem vůbec neměl ani pomyšlení. Postupem času jsem ale začal pokukovat po nějakém softwaru na úpravy fotek. Samozřejmě jsem obhlédl Photoshop, Lightroom, Zoner a dalších x programů. Poté jsem objevil šikovný software přímo od Olympusu – Olympus Viewer. Nyní se jmenuje OM Workspace a je stále zdarma.

Rozložení programu je plus mínus standardní, dá se uzpůsobit dle potřeb a můžete si vytvářet své vlastní menu s oblíbenými úpravami. Zde musím podotknout, že se své fotografie snažím nafotit tak, abych s následnými úpravami strávil co nejméně času. Jak nastavuji svůj foťák si můžete přečíst zde. Program je přehledný a na základní úpravy naprosto dostačující. Najdou se zde ale i drobné nedostatky, které mě osobně postupem času začaly vadit. Pokud zatáhnu za táhýlko a posunu ho na nějakou hodnotu, tak nevidím účinnost táhýlka, dokud ho nepustím. Prkotina, ale v reálném čase vidět úpravu bez puštění myši je přeci jen pohodlnější. Přiznám se, že si na další nedostatek nevzpomenu, protože ho již delší dobu nepoužívám.

Jsou to skoro již dva roky, co jsem přešel na Lightroom.

Tento program je asi zbytečné představovat, většina ho jistě zná. Pro ty, co ho neznají nebo v něm tápou, doporučím výborný kurz od Petra Bambouska, který najdete zde. Lightroom mi svými možnostmi sedl parádně. Sice okázale ignoruji celou logiku jeho knihovny, co se mi snaží vnutit, protože si fotografie rovnám jinak, ale úpravami je super.

Úpravy provádím opravdu základní tak, aby fotografie vypadala živěji. V zásadě jsou mé fotky sytější, protože pracuji s barvami a byla by škoda je trošku nezvýraznit. Dále přidám trochu kontrastu a trochu ostrosti. Samozřejmě s mírou. Operativně, dle fotografie a situace, řeším poté přepálené části a stíny. Jednoduchých pár kroků a fotografie dostala trošku více šmrncu. Občas fotografie i ořezávám, ale snažím se již při samotném focení mít takovou kompozici, abych řezal co nejméně a využil tak naplno celý záběr snímače.

Základní úprava, vlevo originál, vpravo upravená fotografie

Další úprava byla o pár kroků náročnější, ale opět nic extrémního, protože mám nafoceno vše, co jsem potřeboval. U této úpravy jsem použil své základní nastavení kontrastu, ostrosti a sytosti.

Navíc jsem zde použil přechodový filtr, abych zvýraznil hvězdné nebe, které bylo opravdu radost pohledět. Jasně, dalo by se nafotit popředí a nebe zvlášť. Nebe by tím získalo na detailech a dalo by se upravit ještě kousek do čista, ale nejsem příznivcem skládaných fotografií už jen z pohledu lightpaintera, kdy je často výzva vyfotit nějakou fotografii se světelným efektem na jednu jedinou expozici. To je poté ta správná výzva.

Přechodový filtr pro zvýraznění hvězdné oblohy

Ideální jsou ale fotografie, kdy nemusíte upravit téměř nic, jako například u následujících dvou. Postačí zahýbat pár táhýlky a je hotovo. Myslím si, že by ta první snad nepotřebovala ani to.

Základní úprava, vlevo originál, vpravo upravená fotografie. Bylo to vůbec potřeba?

Rotace foťáku dokáže sama o sobě vytvořit úžasný efekt téměř vždy. Zde jsem jen stáhl přepálená místa, které vytvořilo použité světlo a trochu pomohl stínům na světlo, aby vyniklo okolí.

Na pár názorných příkladech jsem ukázal, jak provádím post processing já. V dnešní době sociálních sítí a všech možných „instafiltrů“ a presetů je často přefiltrováno do obludných rozměrů. Osobně nejsem příznivcem brutálně upravených fotografií, ale určitě se najdou lidé, kterým se to líbí. V tom je ta krása, že ne vše se musí nutně líbit všem. Jak to máte s post procesem vy? Napište mi do komentářů váš názor.

Post processing

Světelná koule / Orb

Domácí kreslení světlem 2