Olympus OM-1

Olympus, potažmo OM System vydalo nový foťák OM-1. Parametrově je to revoluce jako když přišla E-M1 mark II, která přinesla do té doby nevídanou rychlost a možnosti focení.

Dnes se podíváme na rychlý test funkcí, které mě zajímají. Nejedná se tedy o rozbor technických parametrů, ale o test z uživatelského prostředí a reálného používání. Laboratorní testy jsou nuda. Podařilo se mi foťák ukořistit pár dní před oficiálním uvedením, takže jsem měl možnost si ho pořádně osahat a ozkoušet. Nutno podotknout, že v době testování ještě žádný SW neuměl zpracovat RAW soubory, tudíž jsem vycházel pouze z JPG, které mi foťák vygeneroval.

OM-1 v kostce

Prvně si porovnáme nový foťák s předchozí generací Olympus E-M1 mark III. Největší viditelnou změnou jsou zapuštěné rolery a s tím související vyšší odolnost proti rozmarům počasí. Tím na horní straně vznikla taková ploška, kam přesně zapadne palec, pokud fotím od země s vyklopeným displejem. Druhá viditelná změna je menší fn páčka a dedikované tlačítko nad joystickem. Tělo je celkově takové uhlazenější, zarovnané a přišlo o spoustu záhybů, které se hůře čistily. Poslední větší změna ve vzhledu se udála v očnici. Ta je nyní větší a koncipovaná s očním senzorem trošku jinak. Hlavně je přidělaná mnohem pevněji, takže nebude tak lehké ji ztratit. Držení foťáku v ruce je opět příjemné a velice návykové.

E-M1 mark III vs OM-1

Nové menu

Uvnitř se odehrály dvě velké změny. První v podobě předělané rychlého přehledu. Ubyly některé informace, na které jsem já osobně v životě neklikl a tím se dostal prostor na zvýraznění těch důležitých.

Druhá zásadní změna je předělané vnitřní menu. Zprvu jsem byl trochu nešťastný, ale po nějakém čase jsem se v tom zorientoval. Nyní je uspořádané v logických skupinách, které sdružuje spolu související nastavení. Třeba fotografové, kteří používali Canon nebo Sony, zde budou jako doma, je to v hodně podobném stylu.

Stabilizace

Asi všichni víme, že Olympus má ve svých foťácích nejlepší stabilizaci na trhu a to právem. Vždyť v posledním testu, který si můžete přečíst zde, jsem udržel z ruky 40 vteřin! Samozřejmě bez opírání se o cokoliv, to by pak postrádalo smysl a hlavně tu správnou výzvu.

Já při testu stabilizace jako socha, díky za foto @Exospace.cz

Cílem bylo opět prověřit stabilizaci tak, aby výsledná fotografie vypadala stále použitelně na co nejdelší možný čas a samozřejmě z ruky. Nejde tedy o co největší ostrost od rohu do rohu, ale o ukázku technologie.

Abych pořádně otestoval mezigenerační posun, vzal jsem si na pomoc E-M1 mark II a E-M1 mark III a samozřejmě nový Olympus OM-1. Při testu stabilizace jsem na tělech používal výborný objektiv M.Zuiko 12-100mm F4 PRO, který je sám o sobě stabilizovaný a pomáhá ještě kousek už tak stabilizovanému senzoru v těle.

Nastavení na foťácích bylo vždy jednotné – manuální mód, ohnisko 12mm, clona F4, ISO 200 a čas byl proměnlivý po pěti a následně po deseti vteřinách. Testovací lokace jsem zvolil tentokrát dvě. První místo se nachází v Kralupech nad Vltavou a druhé je střešní okno domu s pohledem na okolní domy a pole. Na obou místech se nachází dostatek detailů, které se dají následně zkoumat. Zaostřování probíhalo vždy do stejného bodu. Některé fotky jsem fotil ještě později s tím, jak jsem psal článek a napadaly mě další nápady, nicméně nastavení zůstávalo vždy naprosto identické.

Pojďme si ale nejprve ukázat, jak to vypadá bez použití stabilizace. Najdou se totiž takové názory, že stabilizace není potřeba, nedává smysl, nefunguje to apod.

Nyní se tedy můžeme pustit do testování se stabilizací.

E-M1 mark II

Začal jsem se starším, ale stále dobrým foťákem, E-M1 mark II a to rovnou na pěti vteřinách, které dopadly dle očekávání s dobrým výsledkem. Postupně jsem se propracoval až k 15 vteřinám, které jsou jako poslední použitelná možnost. Dvacet vteřin je již ošklivých a nepoužitelných.

E-M1 mark III

Mladší brášku jsem začal trápit hned na 15 vteřinách s parádním výsledkem a ze střešního okna jsem skončil už na 20 vteřinách a ve venkovních podmínkách jsem se zastavil na 30 vteřinách. zkoušel jsem to několikrát a rekordních 40 vteřin jsem neudržel. Asi byla moc zima a foukalo, nicméně i tak se jedná o parádní výsledek.

OM-1

Pokud jsem s E-M1 mark III udržel 30 vteřin z ruky, tak co udržím s novým, výkonnějším foťákem? Začal jsem jednoduše na 5 vteřinách doma a 10 vteřinách venku a výsledek není moc překvapivý – poměrně ostré.

Nicméně zde jsem objevil další novinku, která opravdu pomáhá při delších expozicích. Standardně na všech foťácích, pokud fotíte na delší pevně daný čas, koukáte po celou dobu na černý displej nebo černý hledáček. U OM-1 je ale pomocník ve tvaru čtverečku, kdy po stranách dynamicky běhají linky, které se chovají jako vodováha a zobrazují jak moc se člověk s foťákem naklání do stran.

Uprostřed toho čtverečku se nachází ještě menší čtvereček, který se také dynamicky pohybuje a zobrazuje, jak moc se člověk s tím foťákem pohybuje v ose x a y, tzn. zprava doleva a shora dolů. V podstatě se jedná o takovou minihru, kterou hraju s foťákem, pokud fotím na dlouhou expozici z ruky. Snažím se ten malý čtvereček udržet co nejvíce na místě a postranní linky v rovině. Výsledkem jsou parádně ostré fotografie. U starších modelů jsem to řešil otevřením obou očí, kdy jednom jsem viděl scénu, kterou fotím, a druhým jsem viděl černý hledáček. Nicméně mozek si dokáže tyto dva obrazy složit a následně se dá sledovat, jak se ten černý hledáček hýbe oproti fotografované scéně. Ale musím říct, že na OM-1 je to řešené lépe. Každopádně jsem udržel parádních 30 vteřin venku a 40 vteřin doma.



Nicméně co by to bylo za test, pokud bych nezkusil opravdu extrém, který v praxi sice nikdo nevyužije, ale jde o ukázku technologie. Takže zde je fotka s délkou času 60 vteřin z ruky a bez jakékoliv podpěry.

Jasně, okraje jsou máznuté, ale střed je pořád ostrý. Zkuste to porovnat s fotkou s vypnutou stabilizací. Myslím si, že i když papírové parametry slibují stejnou hodnotu jako u E-M1 mark III 8EV, tak zde nějaké menší zlepšení určitě proběhlo. Minimálně pomáhá ten asistent, takže dobrá práce!

Všechny fotky lze stáhnout v plném rozlišení zde. Odkaz funguje každý den mezi 7 a půlnocí.

Kontinuální ostření

Kontinuální ostření je jedna z věcí, která se s každým nově uvedeným modelem zlepšuje. S E-M1 mark II to fungovalo vcelku dobře, s E-M1 mark III to fungovalo ještě o něco lépe, ale stále to nebylo úplně 100%, ač úspěšnost fotografií byla na vysoké úrovni. Stalo se mi, že foťák ostřil celou dobu pěkně a na posledních pár snímků focus kompletně vypadl. Nová OM-1 ale tento typ zaostřování dovedla téměř k dokonalosti. Zkoušel jsem doma běhat s prckem v obýváku a s výsledkem jsem velice spokojený, dalo by se říct až překvapený. Opravdu marně jsem hledal alespoň jeden nezaostřený snímek. Použil jsem objektiv M.Zuiko 20mm F1.4, ISO500, SH2 režim (25FPS bez blackoutu). Za pár vteřin mi tak na kartě přibylo spoustu fotografií, kde je celou dobu zaostřeno právě na oči, i když prcek zvedá ruce před sebe a má brýle. Mimochodem doporučuji mít kapacitně velké a rychlé karty, protože oba sloty jsou typu UHS-II a při rychlosti 120FPS se zaplní hodně rychle



LiveTime a LiveComp

Mé oblíbené a nejčastěji používané funkce. Nově přibyla možnost mít zapnutou stabilizaci i při těchto speciálních režimech, což mi rozzářilo oči jako malému klukovi při pohledu na parádní sporťák. Z testů výše je i patrné, že nyní je možné klidně kreslit světlem například po dobu 10 vteřin naprosto bez stativu. Typicky to je noční město s jedoucími auty nebo rychlý efekt za modelkou, který trvá kolem 5 vteřin, takže mám i rezervu.

Odolnost proti počasí

Testování venku probíhalo při teplotě kolem 0°C a do toho kolikrát ještě obludně foukalo, takže ta teplota pocitově sešplhala určitě o kousek níže. Foťákům to bylo upřímně jedno a fungovaly bez jediného zaškobrtnutí. Ono se to nezdá, ale před nedávno jsem byl fotit na místě, kde 4 hodiny v kuse foukal ledový vítr a do toho sem tam pršelo nebo sněžilo. V takových podmínkách je kolikrát obtížné se soustředit na fotku, natož, aby člověk ještě zápasil s technikou a hledal nějakou pláštěnku nebo pytlík, kterým zakryje foťák. Zde se můžu vždy spolehnout, že technika bude naprosto bez úhony. Nová OM-1 je i certifikovaná stupněm krytí IP53.

LiveND je další z unikátních funkcí Olympusu / OM System, které občas použiji. Funguje to na výbornou a nemusím s sebou nosit nic navíc. Nyní funguje režim LiveND a další na stisk a držení určitého tlačítka a otočením roleru si rovnou vyberu požadovanou hodnotu/funkcionalitu. Nemusím tedy do menu přes několik prokliků si nastavit hodnotu a až poté fotit. Podržím, otočím a fotím – jednoduché a elegantní.

Rychlá ukázka LiveND, ND64, 2,5″ z ruky

Celkově se mi nový foťák hodně líbí jak vzhledově, tak novými a vylepšenými funkcemi. Tento test byl zaměřený na specifickým směrem, který je pro majitele Olympus foťáků samozřejmostí. Testovací kousek odevzdávám s těžkým srdcem a už se těším na svůj vlastní.

Od 15.2.2022 do 7.3.2022 běží předprodejová akce na nový fotoaparát Olympus OM-1, kdy ke každému kusu člověk dostane druhou baterii a pětiletou záruku zdarma. Nicméně pokud použijete v e-shopu kód níže, dostanete k tomu zdarma i produktové školení ode mě v délce dvou hodin a to online nebo offline. Vzhledem k nově uspořádanému menu a nastavení si myslím, že to je velice výhodná nabídka, že Horste? A to není vše, přihodím ještě něco z kreslení světlem. A to už se skutečně vyplatí. Neváhejte mi napsat s jakýmkoliv dotazem, určitě něco vymyslíme.

FZ3PLIZINGR5850

Také bych rád poděkoval českému zastoupení Olympus / OM system za půjčení nového foťáku na test.

Previous
Previous

OM System M.Zuiko Digital ED 90mm F3.5 Macro IS PRO

Next
Next

Olympus Air